Popis
Bazilika Panny Marie Pomocnice je velký chrám, který dal postavit don Bosco na Valdoccu, v turínské čtvrti, kde vzniklo dílo salesiánů. Odpočívá tu světec a kolem dodnes žije jeho dílo.
Okolo se rozkládá celý salesiánský areál se školami, nádvořími a oratořemi, které jsou stále plné dětí. Kostel, vysvěcený v roce 1868 a rozšířený ve třicátých letech 20. století, má půdorys latinského kříže a jeho kupole se vysoko tyčí nad čtvrtí.
Průčelí vychází z palladiánského vzoru benátského kostela San Giorgio Maggiore. Není to jen výzdoba: vlevo reliéfy a sochy připomínají bitvu u Lepanta roku 1571, vpravo návrat papeže Pia VII. z napoleonského zajetí, dvě události spojené s úctou k Pomocnici.
Uvnitř pokrývají stěny barevné mramory, které nechal zřídit Michele Rua, první nástupce dona Bosca. Nad hlavním oltářem visí velký obraz Panny Marie Pomocnice od Tommasa Lorenzoneho, který si objednal sám světec; kupoli vyzdobil freskami Giuseppe Rollini.
Vpravo podél hlavní lodi stojí monumentální oltář svatého Jana Bosca, v němž jsou uloženy jeho ostatky. Naproti je kaple svatého Josefa, jediná, která zůstala taková, jakou ji chtěl zakladatel: na obraze dole je vidět právě dostavěná bazilika.
Všechno začalo pod přístřeškem. V roce 1846 si don Bosco pronajal kůlnu Francesca Pinardiho, aby tam přijal chudé chlapce bez práce, které potkával na Porta Palazzo. Pinardiho přístřešek tam stojí dodnes, zabudovaný do podloubí za kostelem.
Kde postavit svatyni, mu podle tradice ukázala sama Panna Maria. Místo je označeno v kryptě, v Kapli relikvií, kde jsou pohřbeni také Rua a další nástupci světce.
A pozlacená socha na vrcholu kupole, dílo Camilla Boggia? Kupodivu nezobrazuje Pomocnici, ale Pannu Marii Milosrdnou, uctívanou v Savoně.
Okolo se rozkládá celý salesiánský areál se školami, nádvořími a oratořemi, které jsou stále plné dětí. Kostel, vysvěcený v roce 1868 a rozšířený ve třicátých letech 20. století, má půdorys latinského kříže a jeho kupole se vysoko tyčí nad čtvrtí.
Průčelí vychází z palladiánského vzoru benátského kostela San Giorgio Maggiore. Není to jen výzdoba: vlevo reliéfy a sochy připomínají bitvu u Lepanta roku 1571, vpravo návrat papeže Pia VII. z napoleonského zajetí, dvě události spojené s úctou k Pomocnici.
Uvnitř pokrývají stěny barevné mramory, které nechal zřídit Michele Rua, první nástupce dona Bosca. Nad hlavním oltářem visí velký obraz Panny Marie Pomocnice od Tommasa Lorenzoneho, který si objednal sám světec; kupoli vyzdobil freskami Giuseppe Rollini.
Vpravo podél hlavní lodi stojí monumentální oltář svatého Jana Bosca, v němž jsou uloženy jeho ostatky. Naproti je kaple svatého Josefa, jediná, která zůstala taková, jakou ji chtěl zakladatel: na obraze dole je vidět právě dostavěná bazilika.
Všechno začalo pod přístřeškem. V roce 1846 si don Bosco pronajal kůlnu Francesca Pinardiho, aby tam přijal chudé chlapce bez práce, které potkával na Porta Palazzo. Pinardiho přístřešek tam stojí dodnes, zabudovaný do podloubí za kostelem.
Kde postavit svatyni, mu podle tradice ukázala sama Panna Maria. Místo je označeno v kryptě, v Kapli relikvií, kde jsou pohřbeni také Rua a další nástupci světce.
A pozlacená socha na vrcholu kupole, dílo Camilla Boggia? Kupodivu nezobrazuje Pomocnici, ale Pannu Marii Milosrdnou, uctívanou v Savoně.